Publikováno v magazínu Koktejl číslo 11, rok 2014
Čím více zmatku, chaosu, rámusu a křiku tím lépe. Nezbytný je také úsměv, veselí a dobrá nálada. Přesně to jsou hlavní znaky tradičního balijského pohřbu. Smutnění v průběhu nejvýznamnější ceremonie a události v životě Balijců není na místě. A to ani v případě velkolepého královského pohřbu. Fascinující Pelebon Ceremony slouží k očistě a navrácení pěti elementů formující život zpět do vesmíru. Těmito pěti elementy jsou: 1. Pertiwi (půda, pevná látka = kosti, maso a zuby, 2. Apah (voda = krev, slzy, sliny, hlen sliz), 3. Teja (paprsky, světlo = lidská aura, oční paprsky), 4. Bayu (vítr, vzduch = dech a energie), 5. Akasa (prostor, plocha = éter).
Královská pohřební ceremonie se odehrává ve vznešeném královském městě Ubud. Nejen palác Puri Agung Ubud je v tento významný den pestře vyzdoben. Vzhledem k vysokému postavení zesnulé příslušnice královské rodiny Tjokardy Istri Sri Tjandawati se jedná o ceremonii nesmírně velkolepou, a tudíž i nákladnou. Měsíc a půl dlouhé přípravy vrcholí. Na poslední cestu zesnulou doprovázejí tradiční cinkavé zvuky gamelanu, vůně santalových tyčinek linoucích se vzduchem, samotný král s ostatními příslušníky královské rodiny i dav několika tisíců lidí. Všichni jsou oblečeni do tradičního slavnostního sarongu. K poctění a naklonění si tamějších mocných bohů je nezbytné odevzdat mnohé obětiny. Košíčky i velké mísy plné rýže, květin, jídla, ovoce, peněz a vonných tyčinek jsou úplně všude. Obětiny mají na Bali různorodou podobu. Jsou jimi i tradiční rituální tance doprovázené gamelanovým orchestrem. Ani na této významné ceremonii proto nesmí chybět ti nejlepší tanečníci odění v pestrobarevných kostýmech. Nejdůležitější osobou celého dne je kněží, který dokáže komunikovat s bohy. V průběhu celého dne tak vykoná několik důležitých rituálů.
Tělo zesnulé je přeneseno do devíti poschoďové věže, tzv. bade, vysoké 25 metrů. Bade je vyzdobena nádhernými balijskými ornamenty, květinami, blyštivými zrcadlovými střípky, pestrými látkami a také tradičními maskami s vytřeštěným pohledem. Ty dle místní tradice odhání zlé démony. Výška bade symbolizuje vysoké společenské postavení nebožky. Těžkou rakev do její druhé třetiny po strmém a vrtkavém bambusovém schodišti vynáší a posléze opět snáší celkem patnáct mužů. Lístkovým zlatem zdobená rakev je zahalena do sametu a hedvábných šátků. Místem kremace je nedaleký chrám Pura Dalem. K přenesení věže bade a také lembu, tedy 7,5 metru vysokého sarkofágu ve tvaru buvola určeného ke kremaci, je zapotřebí přes 160 silných mužů. Muži nesoucí bade a lembu cestou do chrámu neustále běží, zmatečně kličkují, otáčí se a s věžemi natřásají. Všichni v průvodu křičí a vytvářejí zmatek. To proto, aby zmátli zlé démony, kteří mají špatný orientační smysl. Ani duše zesnulé díky hluku a chaosu v celém průvodu již nenajde cestu z Ráje na Zemi, kde by mohla pozůstalé rušit.
Po pěti hodinách důležitých rituálů, ceremonií, tanců a obětin je tělo spáleno mocnými plameny. Za přítomnosti pouze příslušníků královské rodiny je popel rozptýlen do moře. Duše prošla všemi třemi fázemi očisty (země, oheň, voda) a je konečně osvobozena.