Kolumbie - Jumbo
„Poklidné procesí prochází městečkem Jumbo. Síla víry zdejších lidí v tento okamžik doslova protéká jeho uličkami.“
Nejvíc oblíbeným svátkem Kolumbie jsou bezpochyby Velikonoce, kterým se po celé Jižní Americe říká Semana Santa. Po celý svatý týden se tak na mnoha místech v Kolumbii zastaví čas a pozornost všech je upřena na svátky připomínající ukřižování a z mrtvých vstání Ježíše Krista. Svatý týden začíná palmovou nedělí. Od té chvíle probíhají po celých osm dní nejrůznější ceremonie, mše a především velkolepá procesí. Semana Santa končí následující neděli svátkem vzkříšení. Poté se Kolumbie vrací k běžnému životu. Lidé po týdenní dovolené nastupují do práce, děti do školy. Vrcholem celého týdne je procesí na Velký pátek. Já se rozhodl, že se jej zúčastním
v malebném městečku Jumbo. Procesí je zde, možná pro malebnost a skrytost městečka velmi intimní. Všichni se zde znají, a tak soudržně a v až překvapivém
poklidu vzdávají úctu svému Pánu, který Kolumbijcům dodává sílu a víru v dobro i v těch nejtemnějších dnech. A že jich Kolumbie nezažila málo. Ti nejvýznamnější osoby města nesou sochy v nadživotní velikosti vyobrazující křesťanskou tematiku související s ukřižováním Ježíše. Sochy jsou ohromné a zcela jistě těžké. Lidé nesoucí sochy jsou však nesmírně hrdí na úlohu, která jim byla svěřena. Všichni v procesí jsme s pokorou a skromností za ten den prošli celé městečko, a tím absolvovali symbolickou křížovou cestu s dvanácti zastaveními. Po skončení Semana Santa odjíždím z Jumba s pocitem naplnění a štěstí, protože svět v Kolumbii je ještě v pořádku. Většina zdejších lidí svou víru doposud neztratila, i když bych se tomu po všech historických eskapádách ani nedivil.
CESTA ZA FOTKOU
Velikonoční tradice a zvyky latinské Ameriky mě fascinují už hodně dlouho. Hned poté, co jsem v Ekvádoru absolvoval procesí na Velký pátek, věděl jsem, že poznávání dalších velikonočních oslav mě v této části světa nemine. Trvalo sedm dlouhých let, než jsem opět v tento čas do Jižní Ameriky zavítal a Semana Santa jsem si ani tentokrát nenechal ujít. Co mě překvapilo, když jsem se v Medellínu ptal na vyhlášené procesí v nedalekém městečku Jumbo,
nikdo o něm nevěděl. Přiznám se, že jsem trochu znervózněl, ale nenechal jsem se odradit a v Jumbu jsem se dva dny před Velkým pátkem skutečně ubytoval. Co vám budu povídat, udělal jsem samozřejmě dobře. Pozorovat přípravy a průběh nejvýznamnějších křesťanských svátků je fascinující. O nic méně než samotné procesí, které mě v Jumbu překvapilo svým klidem a sílou. Do Kolumbie jsem jel s velkou nervozitou, co mě čeká. Poté, co jsem v této
zemi strávil dva měsíce však můžu s klidem říct, že její pověst je jen špatnou pavlačovou povídačkou. Kolumbijci jsou nesmírně přátelští a s vypětím všech sil se snaží své zemi, na kterou jsou náležitě pyšní, navrátit její pověst a vytvořit bezpečné zázemí pro sebe i návštěvníky, kteří sem zavítají. Člověk sice stále musí vědět, kterým místům se vyhýbat, přeci jen z ran, které Kolumbii uštědřila minulost, se bude tento ráj slasti a neřesti vzpamatovávat ještě hodně dlouho.